Inzulinová rezistence ve druhém a třetím trimestru těhotenství
Team DiaMáma – Mgr. Lucie Guilleminot | 31.3.2026
Inzulínová rezistence: Těhotenství je obdobím výrazných hormonálních i metabolických změn. Jaký vliv má inzulínová rezistence ve druhém a třetím trimestru těhotenství?
Těhotenství je obdobím výrazných hormonálních i metabolických změn, jejichž cílem je zajistit optimální podmínky pro růst a vývoj plodu. Jedním z klíčových mechanismů, které se v těle ženy mění, je citlivost na inzulin. Právě snížená citlivost buněk na inzulin – tzv. inzulinová rezistence – hraje zásadní roli ve vzniku těhotenské cukrovky (gestačního diabetu).
Co je inzulinová rezistence a těhotenská cukrovka
Inzulin je hormon produkovaný slinivkou břišní, který umožňuje vstup glukózy (cukru) z krve do buněk, kde slouží jako zdroj energie. Inzulinová rezistence znamená, že buňky na inzulin nereagují dostatečně. Tělo proto musí produkovat inzulinu více, aby udrželo hladinu krevního cukru v normě.
V těhotenství je určitý stupeň inzulinové rezistence fyziologický, tj. normální – jde o přirozenou adaptaci, která zajišťuje, že plod má dostatek glukózy. Pokud však slinivka nedokáže tuto zvýšenou potřebu inzulinu pokrýt, dochází ke zvýšení hladiny cukru v krvi a rozvíjí se gestační diabetes mellitus (GDM).
Těhotenská cukrovka často probíhá bez výrazných příznaků. Někdy se může projevit zvýšenou únavou, žízní nebo častějším močením, což jsou ale běžné projevy i v těhotenství bez GDM. Většinou je tedy těhotenská cukrovka zachycena až při screeningovém testu mezi 24.–28. týdnem těhotenství.
Druhý trimestr: nástup inzulinové rezistence
Zatímco v prvním trimestru většina těhotných potíže s těhotenskou cukrovkou nemá, je možné zjistit zvýšené hodnoty glykemií u některých žen už při odběrech na konci prvního trimestru.
Jinak je ale druhý trimestr (cca 13.–27. týden) obdobím, kdy se metabolismus matky začíná výrazně měnit. Klíčovou roli zde hrají hormony produkované placentou, zejména lidský placentární laktogen, estrogeny, progesteron, kortizol a další.
Tyto hormony mají tzv. diabetogenní efekt – snižují citlivost tkání na inzulin. Výsledkem je postupný nárůst inzulinové rezistence. Organismus zdravé těhotné ženy na tuto změnu reaguje zvýšenou produkcí inzulinu. Pokud je kompenzace dostatečná, hladina krevního cukru zůstává v normě. Pokud ne, začínají se objevovat vyšší glykemie.
Působení hormonů je důvodem, proč se GDM může týkat kterékoliv těhotné ženy, nejen těch obézních či s cukrovkou v rodině. Screeningový oGTT test by tak měly podstoupit všechny ženy, i ty štíhlé, sportující, zdravě se stravující.
Třetí trimestr: vrchol inzulinové rezistence
Ve třetím trimestru (od 28. týdne do porodu) dosahuje inzulinová rezistence svého maxima. Placenta produkuje velké množství hormonů, které dále snižují účinnost inzulinu.
Tento stav má evoluční význam – zajišťuje dostatečný přísun glukózy pro rychle rostoucí plod v závěru těhotenství. Pro organismus matky je to však metabolicky náročné období.
Pokud je přítomná gestační cukrovka, právě ve třetím trimestru bývá její průběh nejvýraznější a hodnoty glykémií se mohou s rostoucím týdnem těhotenství ještě více zhoršovat, byť žena dodržuje poctivě režimová opatřní. Může pak být nutné sáhnout k zahájení inzulinoterapie.
Na co si dát pozor
Z pohledu prevence i zvládání inzulinové rezistence v těhotenství je zásadní několik faktorů:
- Strava by měla být pravidelná, nutričně vyvážená a s důrazem na dostatek bílkovin, zdravých tuků a přiměřené množství kvalitních sacharidů. Vhodné je preferovat komplexní sacharidy s nižším glykemickým indexem, dostatek vlákniny a kombinovat sacharidy právě s bílkovinami a tuky, což pomáhá stabilizovat glykemii.
- Důležitá je také pravidelnost – delší hladovění může vést k větším výkyvům krevního cukru.
- Pohybová aktivita, přiměřená zdravotnímu stavu těhotné ženy, zlepšuje citlivost tkání na inzulin a pomáhá regulovat glykemii.
- Velký význam má selfmonitoring – sledování hladin krevního cukru umožňuje včas zachytit zhoršení kompenzace.
Shrnutí
Inzulinová rezistence je přirozenou součástí těhotenství, která se výrazně zvyšuje ve druhém trimestru a vrcholí ve třetím. Tento proces je řízen hormonálně a slouží k zajištění dostatečného přísunu živin pro plod. Pokud však kompenzační mechanismy selžou, může dojít ke vzniku těhotenské cukrovky.
Včasná diagnostika, vhodně nastavený jídelníček, pravidelný pohyb a sledování glykemie jsou klíčové pro minimalizaci rizik pro matku i dítě.
Pro více informací, praktické tipy a podporu při těhotenské cukrovce sledujte program Diamáma. Nezapomeňte nás sledovat i na našich sociálních sítích, kde pravidelně sdílíme praktické tipy k těhotenské cukrovce.
Zdroje:
